obr4share  CZ  EN

Americká akita - Zdraví

Angel In Fur | American Akita (Americká akita)

 

 

DYSPLAZIE KYČELNÍHO A LOKETNÍHO KLOUBU

Dysplazie kyčelního kloubu (anglicky Hip Dysplasis) vzniká při nesprávném vývoji hlavice stehenní kosti a kloubní jamky nebo při jejich volném uložení. V obou případech dochází k nesprávnému uložení kloubu v jamce, což má za následek nevhodný pohyb kloubu a vznik dalších degenerativních změn na kloubu a jeho okolí (artritida). Jestliže se totiž neshoduje tvar hlavice a jamky, nebo sedí hlavice v jamce příliš volně, dochází k nerovnoměrnému rozložení tlaku působícího na kloubní chrupavku, což vede postupně k jejímu degenerativnímu opotřebení. Chrupavka se zdrsňuje, zvlákňuje a nastává její postupná destrukce.

 

Onemocnění se projevuje různě. Od neochoty ke změně pohybu či polohy ( vstávání z lehu atp. ), přes rychlou únavu psa při pohybu, až po trvalé kulhání a odlehčování postižené končetiny.

Dysplazie kyčelního kloubu není vrozená vada, ale projevuje se až v průběhu růstu. Vrozená je pouze

predispozice k této vadě. Všichni psi bez rozdílu, tedy  i ti, u kterých se později vyvine DKK, se rodí s normálními  kyčelními klouby . Pro rozvoj kyčelního kloubu jsou rozhodující první dva měsíce po narození , kdy jsou součásti kloubu ještě měkké.

 

Jde o bolestivé vývojové onemocnění, na jehož vzniku se spolupodílí několik různých faktorů, mezi nimi genetická predispozice a vlivy vnějšího prostředí. Tedy i po rodičích s nulovou dysplazií se může objevit štěně, u kterého se DKK později rozvine, ať už z důvodů zatím nejasné dědičnosti, nesprávné výživy, nevhodných podmínek (kluzké podlahy, schody atd.).

 Je ale naprosto evidentní, že spojování jedinců s DKK dává větší procento postižených potomků než spojování jedinců bez nálezu DKK. Existují studie, které praví, že mají-li oba rodiče negativní nález na obou kyčelních kloubech, je 64 - 81% potomků zdravých, zatímco u rodičů s nálezem DKK je tento poměr opačný, tj. 63 - 93 % potomků je nemocných.

Důležitým faktem je také to, že dysplazie kyčelního kloubu je prahové onemocnění. Projeví se až při úplném počtu vadných genů. Má-li jedinec menší počet vadných genů, nemusí se u něj nemoc projevit, ale bude jejím přenašečem.

Také všeobecně platí, že se může stát, že na psovi, který má pozitivní nález dysplazie, ale žije celý život zavřený v kotci či na zahradě, se nemusí projevit žádné fyzické omezení. Kdyby ale tento pes žil aktivním životem u kola či ve výcviku, je pravděpodobné, že by během pár let nemusel vůbec chodi Nadměrné podávání vápníku a dalších vitamínů a minerálů nebo překrmování může způsobit poškození měkčích kostí v období růstu. Příliš hrubé hry s dalšími psy, běhání nebo skoky na tvrdém povrchu mohou taktéž způsobit poškození. Léčba se odvíjí na základě závažnosti postižení v konkrétním případě. Některým psům může pomoci akupunktura a podávání glukosaminu a chondroitinu ke zvýšení pohyblivosti. Jiným pomohou protizánětlivé léky. Existují i chirurgické možnosti léčby.

 

Pravidla pro posuzování DKK a DKL naleznete zde

 

Přepočet DKK na jiné stupnice hodnocení : 

 

OFA (USA)

FCI (European)

BVA (UK/Australia)

SV (Germany)

Excellent

A-1

0-4 (no > 3/hip)

Normal

Good

A-2

5-10 (no > 6/hip)

Normal

Fair

B-1

11-18

Normal

Borderline

B-2

19-25

Fast Normal

Mild

C

26-35

Noch Zugelassen

Moderate

D

36-50

Mittlere

Severe

E

51-106

Schwere

 

 

 

 

Hodnocení OFA je prováděno třemi nezávislými posuzovateli a výsledek je  průměrem

jednotlivých hodnocení.                     Např: 1x EXCELLENT + 1x GOOD + 1 x FAIR  =  GOOD

 

 

Pro omezení výskytu dysplasie OFA důrazně doporučuje používat v chovu pouze jedince s hodnocením EXCELLENT, GOODFAIR, a pouze tito obdrží OFA číslo jedince vhodného do chovu (např. AK-13217G50F-VPI

OFA dále doporučuje neomezovat v chovu příliš ty psy, kteří obdrželi hodnocení „FAIR", nicméně mají dobrou rodinnou anamenézu, tj. pokud jejich rodiče, další předci a 75% procent sourozenců mají dobré výsledky, tj. Excellent nebo Good


 

LUXACE PATELLY (Vykloubení čéšky)

Luxace patelly (čéšky) je onemocnění, které způsobuje vykloubení kolena, a tím problémy s pohybem. Může se jednat o dědičný problém nebo poúrazový stav. Malá plemena trpí tímto problémeme častěji. Mez příznaky luxace patelly patří potíže při napínání kolene, bolest v kolenou a zjevné kulhání. pes šetří postiženou končetinu. Diagnozu potvrdí vyšteření kolenního kloubu nebo RTG. Léčba zahrnuje chirurgický zákrok.

 

VOLNÁ HLEZNA (PATY)

 

Tento stav není obvykle bolestivý. Může se týkat jednoho nebou obou hlezen. Je způsobený přespříliš volnými strukturami, které obklopují a podpírají kloub. Psi se strmým úhlením vzadu jsou k tomuto problému náchylnější. Pokud je léčba zahájena u štěňěte včas, lze obvykle tento stav napravit. Léčba zahrnuje úplný klid za použití dlah a odpočinku v kleci.

 

CHONDRODYSPLAZIE (Trpaslictví)

Je způsobena recesivním genem, přenašeči tohoto genu musí být oba rodiče. Onemocnět může jediné štěně nebo celý vrh. Diagnostikovat se tato nemoc dá pomocí RTG mezi 5 - 12 týdnem věku štěňat. Postižená štěňata mají na předních končetinách viditelně prohnutá nadprstí a různě deformované kosti, které mohou připomínat rachitidu (štěňata trpící nedostatkem vitamínu D). RTG samozřejmě spolehlivě určí diagnózu. Akita postižená chondrodysplazií se při dobré péči může dožít až sedmi let. Psi s tímto onemocněním by se v žádném případně neměly zapojit do chovu stejně jako jejich rodiče, po kterých se tato nemoc vyskytla.

 

 

 

TORZE

 

Jednou z nejzávažnějších poruch, které mohou náhle uhodit na jinak zdravé Akity je torze žaludku. Je to často fatální onemocnění, může udeřit velice rychle a v každém věku. Je obvykle velmi málo času na to aby chovatel vyhledal lékařskou pomoc  a mnozí jedinci umírají bolestivou smrtí během cesty k veterináři či na lékařském stole.

Torze vznikne když se žaludek, naplněný plyny, kapalinami či pevnými  látkami,  přetočí kolem své osy a tím odřízne přítok krve do sleziny a dalších životně důležitých orgánů, jako jsou srdce, játra, slinivka, plíce, atd. Pro přežití psa je jedinou možností okamžitý chirurgický zákrok .


Plyny, které se v žaludku vytvoří, musí být nejprve vypuzeny a poté je žaludek vrácen zpět do své normální polohy. V mnoha případech musí být obětována část sleziny či žaludku v zájmu přežití psa. Jedinci, kteří prodělali jednu torzi jsou velmi náchylní k jejímu brzkému opakovaní a to v řádu několika dní po prvním útoku.

 

Jako preventivní opatření pro jedince, u kterých je známá predispozice k tomuto onemocnění, lze využít poměrně jednoduchý chirurgický zákrok - přišití žaludeční stěny.

K příznakům torze patří nadměrné slinění, slintání, pokusy o zvracení nebo vyprázdnění, nafouknutí břicha a silné bolesti. Pes kňučí a sténá a je velmi neklidný. Bledé sliznice, zrychlený dech a ztráta vědomí jsou pokročilejším stádiem torze. Pokud nedojde k okamžitému chirurgickému zákroku tak fázi pes umírá během velice krátké doby.

Bohužel je velmi málo známo o příčinách tohoto onemocnění. Statistiky ukazují, že plemena s hlubokým hrudníkem, jako jsou mastifové, boxeři, dobrmani a bohužel i akity  mají vyšší tendenci k rozvoji tohoto onemocnění, nicméně torze je stále více rozšířená a dnes ovlivňuje i mnoho dalších plemen všech tvarů a velikostí.

Výzkum tohoto problému stále pokračuje. Dokud není stanovena přesná příčina  a  jedinou prevencí v současnosti je použít poznatky ze známých teorií a tak minimalizovat riziko útoku. Doporučení pro omezení rizika vzniku torze žaludku jsou:

suché granule vždy namočit do teplé vody po dobu nejméně půl hodiny před krmením. Granule po namočení expanduje a vytváří plyny a to může torzi snadno způsobit
 
lépe než podávat jednu velkou porci krmiva denně je rozdělit krmnou dávku na několik menších. Plný žaludek je těžký - to může zabránit unikání plynů


nedovolte, aby pes vypil velké množství vody najednou. Psi polykají při pití stejné množství vzduchu jako vody a to může přispívat ke vzniku torze


zabraňte pohybu psa bezprostředně před jídlem nebo po jídle. Zajistěte psovi alespoň hodinu klidu před a dvě hodiny klidu po jídle

výzkumy rovněž naznačují souvislost torze s vyšším umístěním misky při jídle - pes více hltá

 

 

Statistiky ukazují, že:
Torze obvykle nastane, když je pes v nejlepších letech, ve věku mezi 2 a 8 lety. Nicméně, tímto problémem může trpět pes každého věku.

Psi jsou více náchylní k torzi než feny a to zhruba v poměru 2 : 1

Psi, kteří utrpěli torzi, jsou velice náchylní k recidivě a to obvykle během několika dní od prvního útoku.

Úmrtnost na torzi žaludku je přibližně  50%.